Měnový kurz

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny jiné. Obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční. Zkráceně se někdy používá např. kurz dolaru je 33,50 – to znamená, že měnový kurz české koruny k americkému dolaru je 33,50 CZK/USD.

Režimy měnových kurzů

Centrální autorita (obvykle centrální banka) deklaruje, jakým způsobem bude ovlivňovat výši měnového kurzu. Pokud se zaváže, že bude udržovat jeho výši (obvykle se zavazuje k udržování určitého pásma změn), jedná se o režim fixních měnových kurzů. Pokud na měnovém trhu roste poptávka po domácí měně (tzn. roste nabídka cizí měny), a tím roste i tlak na její apreciaci (posílení měny), musí banka poptávku uspokojit nákupem cizí měny (za domácí měnu).

Pokud centrální autorita žádný takový závazek nemá, jedná se o režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating). Pokud se centrální autorita vzdá jakéhokoliv ovlivňování měnového kurzu, jedná se o čistý floating. Česká koruna je v současnosti v režimu dirty floatingu, tzn. Česká národní banka neudržuje pevný kurz, ale nevzdala se možnosti ve prospěch koruny intervenovat.

Teorie měnových kurzů

Způsob, jakým se stanovují výše měnových kurzů na měnových trzích, se snaží vysvětlit teorie měnových kurzů.

Teorie parity kupní síly

Tato teorie vychází ze zákona jediné ceny, který říká, že cena zboží, po přepočtení na stejnou měnu, musí být stejná. Protože však existují překážky mezinárodního obchodu (cena dopravy, některé statky jsou neobchodovatelné, zejména služby...) měnové ceny si neodpovídají.

Teorie parity kupní síly má dvě verze:

Absolutní

Absolutní verze říká, že nominální měnový kurz je vyjádřen jako poměr cenových hladin:

$E = \frac{P_{domaci}}{P_{zahranicni}}$

kde P je cenová hladina, E je měnový kurz.

Relativní

Relativní verze říká, že procentní změna měnového kurzu odpovídá rozdílu změn cenových hladin (tzn. inflaci):

$e = \pi_{domaci} - \pi_{zahranicni}$

kde e je relativní změna nominálního měnového kurzu, $\pi$ míra inflace.

Podívejte se také na