Lotyšsko

Lotyšsko, lot.:, je prostřední ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.

Dějiny

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku 30. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pod záminkou zvýšení obranyschopnosti SSSR. Během jednoho roku sovětské krutovlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, čehož po válce masivně zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou velmocí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vážně narušena. Okupace také zapříčinila soustavný příliv rusky hovořícího obyvatelstva, o kterém se lze domnívat, že byl součástí plánované rusifikace Pobaltí. Více než polovina obyvatel Lotyšska na konci sovětské okupace nemluvila lotyšsky.

Během současného období samostatnosti se Lotyšsko stalo v roce 1999 členem NATO a od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU.

Obyvatelstvo

Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %)^*, zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %.

V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (cca 556 000), následují římští katolíci (430 000) a pravoslavní (350 000).

Lotyšsko-mapa.png

Přírodní podmínky

Povrch Lotyšska tvoří převážně nížina. Nejvyšším bodem je vrch Gaizinkalns ve Vidzemských pahorcích s nadmořskou výškou 311 metrů.

Vodstvo: Lotyšskem teče přes 12 000 řek (největší jsou Daugava, Lielupe, Gauja a Venta. V zemi se nachází přes 3000 jezer.

Vegetace: Značná část (údaje kolísají mezi 41 až 46 %) lotyšského území je pokryta borovicovými a smíšenými lesy.

Externí odkazy

Lotyšsko | Státy Evropy

Gourt Home::Gourt :: Lotyšsko

Dějiny

Obyvatelstvo

Přírodní podmínky

Externí odkazy