Lalibela je malá, dalo by se říci zapomenutá a izolovaná vesnice v horách v Etiopii, ležící asi 350 kilometrů od hlavního města Addis Abeba. Na první pohled vypadá obyčejně, ale to, co ji činí unikátní, jsou staré kostely a labyrinty tunelů, chodeb a budov, vytesaných přímo do původních skal.Lalibela.jpeg
Historie
Lalibela, původně známá pod jménem
Roha, byla ve
12. století královským městem
dynastie Zagwe. Kostely, tak jak je známe dnes, zde vznikly v rozmezí 12. a 13. století za vlády krále
Lalibely.
Stavba kostelů
Po celou svou historii udivovaly všechny návštěvníky, a to nejen tím, že celé stavby vznikly otesáním ohromných skal. Stavebníci si nejdříve museli vyznačit, kde kostel vznikne, poté postupně na všech čtyřech stranách vysekat ve skalách příkopy, čímž vlastně vznikl ohromný skalní
monolit představující budovu
kostela z venku. Následně museli do
monolitu prorazit dveře a poté vysekat celý vnitřní prostor. Vše včetně oken a nejrůznějších reliéfních ozdob bylo také vytesáno přímo z kamene. Fakt, že kostely vznikaly v relativně měkkém červeném sopečném kameni
tuf, jim práci trochu ulehčovalo. Kdo přesně kostely stavěl není známo. Historici odhadují, že na stavbu takových objektů bylo potřeba až 40 000 dělníků.
Legendy
Místní legenda říká, že král
Lalibela část svého života pobýval v
Jeruzalémě. Ten ho prý ovlivnil natolik, že po návratu do
Etiopie zde chtěl také postavit
svaté město. Tak rozhodl o vybudování kostelů ve svém královském městě
Roha (po jeho smrti přejmenované na
Lalibela). Názvy místních kostelů, jako
Řeka Jordán,
Adamův hrob či
Boží muka tuto legendu jen podporují.
Realita ale asi bude trochu jiná. Kostely jsou architektonicky natolik rozdílné, že musely vzniknout ve větším časovém rozpětí, než bylo jen období vlády krále Lalibely.
Bet Giyorgis church Lalibela 01.jpg
Zajímavosti
Kamenných kostelů je v Lalibele celkem 13 a všechny se nacházejí blízko u sebe. Vizuálně nejzajímavější je
kostel Svatého Jiří. Cesta vede po vrcholu skály, ze které je kostel vytesán a tak je krásně vidět jeho tvar - kříž. Stavba je opravdu monumentální. Vše včetně oken je z kamene. Ostatní kostely tak impozantní přístup nemají, protože cesta vede přímo k jejich vchodům, takže v první chvíli není vidět impozantnost stavby. Žádný další nemá ani tak zajímavý tvar. Přesto návštěva stojí za to. Největší z kostelů je kostel
Medhane Alem (
Spasitel světa), jehož
loď má rozměry 33x23 metrů. Uvnitř jsou vytesány i sloupy podpírající kamennou střechu. Tento kostel překvapivě připomíná spíše řecké než etiopské
kostely.
Interiéry všech lalibelských kostelů zdobí svaté obrazy, v některých jsou také bohatě zdobené schránky připomínající
oltáře. Ty uvnitř obsahují dřevěný nebo kamenný
symbol představující
Mojžíšovy desky s
desaterem. (Podle pověstí vlastní
Etiopská ortodoxní církev pravé Mojžíšovy desky s desaterem (tzv.
tabot)) Kromě vysekaných
reliéfů jsou kostely uvnitř celkem strohé a bez výzdoby. Výjimkou je kostel
Meskel s bohatě malovaným stropem. Ze zajímavostí ještě stojí za zmínku kostel
Golgotha, kde je pochován samotný král
Lalibela. Je to jedno z nejsvatějších míst v Lalibele a přístup sem naleží pouze mužům.
Etiopie | Světové dědictví (Etiopie)
ላሊበላ | Lalibela | Lalibela | Lalibela | Lalibela (stad) | Lalibela | Lalibela | Лалибела | Klippkyrkorna i Lalibela