article

Saccharomyces_cerevisiae.jpg | yeastafm01.jpg]]

Kvasinky (Saccharomycetales) jsou jednobuněčné mikroorganismy patřící do řádu houbových organismů ze skupiny Endomycetes z třídy vřeckovýtrusých hub (Ascomycetes). Mohou mít pravé mycelium, nebo pseudomycelium napodobující kolonie jednobuněčných organismů. Kvasinky netvoří plodnice, množí se asexuálně (pučením) nebo sexuálně tvorbou vřecek, neuzavřených v askokarpech. Některé kvasinky, např. z rodů Saccharomyces, Kloeckera, Torulopsis způsobují kvašení (alkoholové, octové, mléčné, máselné, propionové) a rozdělují se podle rozložení kvasinkové kultury a vývinu plynu na svrchní a spodní. Jiné druhy, např. z rodů Candida, Cryptococcus, Trichosporon vyvolávají různá kožní, slizniční i systémová onemocnění.

Strukturní komponenty


Kvasinky vykazují velkou tvarovou, velikostní či barevnou diverzitu. Dokonce mezi samotnými buňkami jednoho kmene lze nalézt morfologické a barevné heterogenity. To je zapříčiněno změnami fyzikálních a chemických podmínek v prostředí. Pro jednoduchost si ukažme strukturu na Saccharomyces cerevisae.

S. cerevisae jsou obecně elipsoidní, v průměru od 5-10 μm na velké ose, a od 1-7 μm na menší ose. Střední objem buněk je 29-55 μm3 pro haploidni resp. diploidní buňky. Velikost buňky se zvětšuje s věkem.

Shrnutí makromolekulárních látek v kvasince viz tabulka:

typ makromolekuly kategorie základní komponenty
proteiny strukturní aktin, tubulin, histony, ribosomální proteiny
hormony alfa a a feromony
enzymy
glykoproteiny komponenty buněčné stěny mannoproteiny
enzymy funkční enzymy (invertáza)
polysacharidy komponenty buněčné stěny glukan, mannan, chitin
komponenty kapsulární
zásobní glykogen, trehaloza
polyfosfáty zásobní polyfosfáty ve vakuole
lipidy strukturní volné steroly v membráně
zásobní triglyceridym, sterolové estery
funkční deriváty fosfoglyceridů, volné mastné kyseliny
nukleové kyseliny DNA genová DNA (80%), mitochondriální
RNA rRNA (80%)m mRNA (5% cytosol, ER, mitochondrie), tRNA

DNA


Většina genů je soustředěna v chromosomech. Kvasinkový chromosom je tvořen lineární molekulu dsDNA, jejíž velikost se pohybuje kolem 1,107 Mbp. Značnou část tvoří repetice (rozptýlené a krátké tandemové), pravděpodobně se vyskytují i genové repetice.

V kvasinkách se nalézá cca 20-100 molekul v závislosti na kultivačních podmínkách, růstové fázi aj. mitochondriální DNA (mtDNA). Molekuly mtDNA se výrazně liší svou velikostí (17 - 108 kb), jsou kružnicové v malém počtu i lineární.

Plazmidová DNA obvykle není pro buňky důležitá, protože nekóduje esencialní životní funkce. Ve většině laboratorních kmenů kvasinky S.cerevisiae je možné však v jádře nalézt kruhový 2 μm plazmid. Mimo to kvasinka obsahuje plazmidovou DNA asi v 60 kopiích v haploidním a dvojnásobný počet ve stádiu diploidním. Existence plazmidu v jádře je pro kvasinky značena jako cir+ resp. cir-. 2 μm plazmid se využívá coby základ vektorů používaných v genových manipulacích u kvasinek.

Buněčná stěna


V roce 1970 Kidby a Davis navrhl model buněčné stěny pro rod S. cerevisae, který stále ještě rámcově platí. Podle tohoto modelu má buněčná stěna tři vrstvy: vnější, střední a vnitřní, přičemž polysacharid-proteinové komplexy jsou podle tohoto modelu spojeny fosfodiesterovými vazbami.

  • Vnější, jež je orientována směrem do prostředí, obsahuje mannanproteiny spojené disulfidovými můstky.
  • střední je tvořena β-1,6 glukanem, gluganproteiny a mannanproteiny
  • vnitřní, přiléhající na cytoplazmatickou membránu, je složena z mikrokrystalického β-1,3 glukanu

V buněčné stěně se nacházejí také hydrolytické enzymy glykoproteinového typu.

Literatura


  • Shurtleff M.C., Awerre I.CH.W. (1997): Glossary of Plant Pathological Terms. St. Paul, APS Press. Zdroj: Hýsek J., Kůdela V. (2001): 8. Charakteristika fytopatogenních hub – Characteristics of plant pathogenic fungi. Plant Protect. Sci. (Suppl.), 37(2): I–LII.
  • Kocková-Kratochvílová A.: Kvasinky a kvasinkovité mikroorganizmy, Alfa, Bratislava, 1982
  • Vodrážka Z.: Biotechnologie, Praha (1991)
  • Kocková-Kratochvílová A.: Kvasinky ve výzkumu a praxi, Academia, Praha (1986)
  • Rychtera M., Páca J.: Bioinženýrství kvasných procesů, VŠCHT Praha, 1987

Externí odkazy


  • Encyklopedie CoJeCo, http://www.cojeco.cz
  • Miniatlas mikroorganismů, http://w1.vscht.cz/obsah/fakulty/fpbt/ostatni/miniatlas/mikr.htm

Mikrobiologie

Rent | Gær | Hefen | Yeast | Gisto | Levadura | Hiivat | Levure | Lévedo | שמרים | Lievito | 酵母 | Mielės | Gist | Gjær | Drożdże | Levedura | Дрожжи | Kvas | Jäst | ยีสต์ | Yesse | 酵母

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Kvasinky".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld