Krušné hory

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), je pohoří na severozápadě Čech. Rozkládá se podél hranice s Německem a tvoří souvislé horské pásmo o délce cca 130 km.

Charakteristika

Severní hranice celé této oblasti je dána státní hranicí mezi Českou republikou a Německem, východní, jižní a západní probíhá zhruba po čáře Krásný Les, Nekléřovský průsmyk, Ústí nad Labem, Chabařovice, Teplice, Duchcov, Most, Chomutov, Tušimice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Ostrov nad Ohří, Karlovy Vary, Loket, Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Cheb, Františkovy Lázně, Skalná a Luby.

Z hlediska geomorfologického se vlastní Krušné hory dělí na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Na českém území zaujímají rozlohu 1 607 km² a náleží do tzv. Krušnohorské soustavy, ke které patří mimo vlastní Krušné hory také Smrčiny na jz., Slavkovský les na jz., dále Podkrušnohorská pánev na jv., rozdělená Doupovskými horami na část západní a východní a lemovanou při svém jv. okraji sopečnými vrcholy Českého středohoří a nakonec Děčínské mezihoří.

Úzký hřbet Krušných hor je na jv. omezený 500-700 m vysokým příkrým svahem. Jeho nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický špičák (991 m), Plešivec (1 028 m) Božídarský Špičák (1 115 m), Klínovec (1 244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m), a Komáří hůrka (809m). Na sever Krušné hory sestupují pozvolna a stupňovitě, k jihu však spadají velmi prudce do podkrušnohorských pánví. Výškový rozdíl dosahuje místy až 700m.

Geologie

Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyb na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak k vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích.

Vodopis

Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným.

Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci.

Nerostné suroviny

V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Mezi nejvýznamnější ložiska patří: Cínovec, Měděnec, Přísečnice, a Kovářská.

Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, dále jsou to jíly v podloží hnědouhelných slojí a třetihorní keramické jíly (např. ve Skalné u Chebu). Významné jsou také krušnohorské rašeliny, které představují přirozenou zásobárnu i zdroj vody (jsou chráněny).

Mezi těžbu můžeme zařadit i využívání minerálních pramenů vyskytující se v podkrušnohorském prolomu – Teplice, Bílina, Karlovy Vary. Proslulé jsou i radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených rudných žilách v Jáchymově.

Podnebí

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.

Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n.m. a to 90x -124x do roka.

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.

Fauna a flóra

Podkrušnohorská pánev není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své osídlení a hlavně průmysl). Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech. Žijí zde zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevec (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku jsou to i daňci (Dama dama).

Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo. Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi s silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky.

Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75%, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.

Z dalších rostlin je to např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea), divizna velkokvětá (Verbascum thapsiforme) nebo smetanka lékařská (Taraxacum officinale).

Průmysl a zemědělství

Mezi nejvýznamnější centra v oblasti Krušných hor v podkrušnohorské pánvi jsou od jihozápadu k severovýchodu Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov nad Ohří, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Chomutov, Bílina, Duchcov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín. Významná místa přímo v horách jsou Jáchymov, Nejdek, Kraslice, Měděnec, Cínovec.

Průmysl: v oblasti podkrušnohorské pánve se nejvíce těží hnědé uhlí, které tvoří palivo-energetickou základnu ČR. Největší doly jsou v Mostecké pánvi, menší a méně kvalitní pak v Sokolovské a Chebské. Hnědé uhlí je zde okamžitě využíváno pro tvorbu tepelné a elektrické energie. Velké elektrárny jsou v Tušimicích, Prunéřově a Bílině.

Dalším významným průmyslem je chemický, který je soustředěn ve městech Litvínov (Chemopetrol) a Ústí nad Labem (Spolchemie, Setuza).

Dále je rozšířen sklářský průmysl v Teplicích (Glaverbel Czech a.s.) a Ústí nad Labem, či porcelánky v Karlových Varech nebo v Klášterci nad Ohří.

Zemědělství: Hlavními plodinami jsou brambory, oves a krmiva. Značný je rozsah luk, pastvin a lesů. V živočišné výrobě převládá chov skotu.

Prameny

Soukup, V.: Krušné hory (průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, S & D, Praha, 2000

Krušné hory | Česká pohoří

Gourt Home::Gourt :: Krušné hory