article

Kniha Izajáš (ספר ישעיהו Sefer Ješacjáhú) je kniha Starého zákona, sepsaná ve složité poetické hebrejštině, která obsahuje proroctví připisované proroku Izajáši.

Je sporné, zda je Izajáš přímým autorem knihy. Jeho autorství lze vyloučit např. u biografické části knihy (kapitoly 36-39), stejně tak 2 tzv. apokalypsy jsou data pozdějšího. Izajáš je vynikajícím básníkem, který dokáže spojovat konkrétnost s určitou vzletností.

Struktura knihy


  1. Proto-Izajáš (kap. 1-39)
    1. Proroctví proti Judsku a Jeruzalému (kap. 1-5)
    2. Kniha Immanuelova (kap. 6-12)
    3. Proroctví proti národům (kap. 13-23)
    4. Velká apokalypsa (kap. 24-27)
    5. Sbírka „běda“ (kap. 28-33)
    6. Malá apokalypsa (kap. 34-35)
    7. Historická vsuvka (kap. 36-39)
  2. Deutero-Izajáš (kap. 40-55)
  3. Trito-Izajáš (kap. 56-66)

Proto-Izajáš


Mezi základní témata Proto-Izajáše patří:
  • obhojoba Božího práva spojená s kritikou útlaku chudých
  • vyvolení Siónu, proti němuž útočí ostatní národy
  • Boží svatost a transcendence pojímané jako mysterium tremendum
  • spása, která přichází od Hospodina
  • očekávání Mesiáše vázaného na davidovskou linii

Deutero-Izajáš


Pojmem Deutero-Izajáš se označuje druhá část knihy, sepsaná zřejmě nějakým mladším prorokem ke konci babylonského zajetí, jehož spis byl přiřazen k dílu Izajášovu. Důvodem pro to může být skutečnost, že tento neznámý prorok jakoby patřil k jeho žákům. Toto rozlišení provedl jako první německý biblista Döderlein v 19. století. Rozdíly mezi oběma proroky jsou rázu stylistického i obsahového; Dt-Iz je rozvláčnější, méně konkrétní. Zmínka perského krále Kýra předpokládá zařazení této části do 2. poloviny 6. století př. n. l.

Kapitoly 40-48 se zajímají spíš o Jákoba-Izraele a tématiku tvoří návrat ze zajetí, nový exodus, slavnější než ten prvý. Kapitoly 49-55 vypovídají o Jeruzalému a Siónu, nalezneme v nich tématiku stvoření, zřejmě adresovanou zajatcům obklopených neustále babylónskými kosmogonickými mýty.

Zpěvy o služebníku Hospodinově

Deutero-Izajáš obsahuje též 4 zpěvy, původně asi jednotné, později rozdělené a včleněné do jednoho spisu, které pojednávají o Služebníku Hospodinově. Jde o tyto pasáže:
  • 42,1-4 (9)
  • 49,1-6
  • 50,4-9 (11)
  • 52,13-53,12

Tento Služebník je vyvolen Hospodinem a obdařen jeho Duchen, poslaný k Izraeli a ostatním národům, aby hlásal právo. Při tomto svém poslání narazí na odpor, ale jeho utrpení a smrt přinášejí spásu. Tento titul není ve Starém zákoně neznámý, avšak odborníci se neshodují ve výkladu, kdo tímto Služebníkem je. Existuje několik výkladů:

  • výklad kolektivní: Služebníkem je sám Izrael nebo jeho ideální část
  • výklad individuální: vidí ve Služebníku buď:
    • historickou osobnost (Jeremjáš, Deutero-Izajáš), nebo
    • eschatologickou osobnost
  • výklad kolektivně-individuální: Služebník je jedinec, který zastupuje celé společenství

Čím jsou Zpěvy zvláštní, je obrácené chápání běžných lidských hodnot. Spravedlivý zde není odměněn, ale ztroskotá, a tímto ztroskotáním splní svůj úkol. Křesťané tyto texty vykládají jako proroctví o Božím služebníku Ježíšovi, která se v jeho smrti naplnila.

Trito-Izajáš


Kapitoly 56-66 oddělil od Deutero-Izajáše biblista Duhm a přisoudil je neznámého prorokovi, kterého označil jménem Trito-Izajáš. Jde zřejmě o sbírku různých prorockých výroků od vícero autorů z různých období, převážně ale z doby po návratu ze zajetí. Tato skupina proroctví se vypořádává ze zklamání, že naděje nebyly uskutečněny, že se lid ani přes svou zkušenost neobrátil. Velmi se soustředí na chrámový kult – tím je blízký Deutero-Izajáši a knize Ezechiel.

Kritika fragmentace textu


Novější kritické bádání vznáší určité pochybnosti nad tradiční fragmentací a atomizací textu. Lingvistická bádání s využitím kybernetiky dosavadní teorie ani nepotvrdila ani nevyvrátila. Představitelé tzv. kanonické kritiky vidí v textu knihy nikoli výsledek nahodilého svodu různé historické látky, nýbrž výsledek jednotného redakčního zpracování. Mimoto se lze i setkat se zastánci jediného autorství této biblické knihy (např. R. Harrison), zdůrazňujícími jazykové i strukturální shody v celém textu knihy (např. frekvence Božích titulů „Svatý Izraele“ či „Přesilný“).

Související odkazy


Knihy Starého zákona

Buch Jesaja | Book of Isaiah | Jesajan kirja | Livre d'Ésaïe | ספר ישעיהו | Yesaya | イザヤ書 | Yesaya | 이사야 (구약성서) | Jesaja | Księga Izajasza | Livro de Isaías | Jesaja | 以賽亞書

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Kniha Izajáš".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld