Klasicismus

Classicism_door_in_Olomouc.jpgi]] Warszawa Teatr Wielki.jpg]] Klasicismus (podle nového pravopisu též klasicizmus) (angl. classicism) je umělecký směr, vzniklý ve Francii na královském dvoře za panování „krále slunce“ Ludvíka XIV. v 17. století, odkud se rozšířil dál do Evropy. Doznívá až na začátku 19. století. Klasicismus se snažil odvrátit od baroka a rokoka, tudíž byl střídmý, až jednoduchý. Přebíral mnoho prvků z antiky a renesance a zdůrazňoval rozum člověka. Rozdílem oproti renesanci bylo, že se nemluví o touhách jedince, ale celé společnosti, a jedinec se musí podrobit. Člověk se v této době rozhodoval svobodně, bez Boha. Důležitá také byla pravda. Projevil se ve všech druzích umění.

Filosofie

Filosofickým směrem v klasicismu byl racionalizmus. Příkladem myšlení může být citace R. Descartese: „Myslím, tedy jsem.“

Architektura

Stavby jsou jednoduše zdobeny, mají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie, používají se antické sloupy. Staví se banky, úřady, nemocnice a divadla, nikoli církevní stavby. Typické jsou francouzské parky a zahrady - symetrcký, důmyslný systém cestiček, altány, aleje, vodotrysky, keře a stromy sestříhány do geometrických tvarů.

Literatura

Panovala přísná estetická pravidla. Dramata musela dodržovat trojjednotu. Byl zde požadavek přesnosti, srozumitelnosti a jasnosti.

Dělí se na dva směry:

vysoká - eposy, ódy, hymny, tragédie. Zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky.
nízká - komedie, bajka, satira. Zobrazovaly život měšťáctva, většinou pojaty směšně.

Autoři

Jean Baptiste Molière
- Dílo: Tartuffe, Lakomec, Zdravý nemocný
Pierre Corneille
- Dílo: Cid
Jean Racine
- Dílo: Faidra
Psal tragédie, krvavé, bez smířlivých konců, hrdinové byly i ženy. Čerpal náměty z antiky.
- Jean de la Fontaine
  - Psal bajky. Náměty od Ezopa a Phaedra.
- Carlo Goldoni
  - Dílo:Sluha dvou pánů, Mirandolina, Poprask na laguně

Hudba

Hlavní představitelé

Na prosazení klasicismu v hudbě měli rovněž (v různé míře) velký podíl synové největšího skladatele baroka Johana Sebastiana Bacha.