Byte, v češtině častěji bajt je jednotka množství informace používaná v informatice. V češtině se někdy také používá výraz slabika. Jeden byte je nejmenší objem dat, se kterým dokáže počítač (procesor) samostatně pracovat, odpovídající jednomu znaku. Skládá se z nějakého (pro daný počítač pevného) počtu bitů (počítač obvykle nedokáže pracovat přímo s jednotlivými bity). 8-bitový byte se někdy nazývá oktet.
Velikost
U prakticky všech dnešních počítačů obsahuje 1 byte právě 8 bitů. V dřívějších architekturách se vyskytovaly byty o velikostech např. 6, 7 či 9 bitů (počítač
PDP-10 měl dokonce nastavitelnou délku byte v rozmezí 1–36 bitů!).
Z důvodů jednoznačnosti se ve formálních specifikacích (a často v oboru počítačových sítí) používá termín oktet (angl. octet) pro posloupnost právě 8 bitů.
Do jednoho bytu je možno uložit celkem 2n různých hodnot, kde n je velikost bytu v bitech. Pro 8-bitový byte to znamená 256 hodnot, tzn. např. celá čísla v rozsahu 0–255. Tyto hodnoty lze vyjádřit pomocí 2 hexadecimálních číslic (00H–FFH). Pomocí 8-bitových bytů lze také zapisovat znaky kódování ASCII (starší verzi stačily 7-bitové znaky).
Historie
Termín
byte zavedl
Werner Buchholz v roce
1956, při práci na počítači
IBM Stretch. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na 8-bitový byte se udál ke konci roku a později se 8-bitový byte stal standardem pro počítač
System/360. Slovo
byte vzniklo úpravou slova
bite (
sousto), aby se předešlo záměnou se slovem
bit.
Jednotka množství informace
Pokud se byte používá jako jednotka informace, značí se velkým
B, zatímco malým
b se značí bit. Teoreticky správnější, avšak řidčeji užívané, je značit bit slovem
bit a byte malým písmenem
b, neboť v
soustavě SI je velké
B značkou pro jednotku
hladinu akustického tlaku Bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem převážně vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob).
S těmito jednotkami se používají běžné předpony, např. 10 GB, 11 Mb/s. Velikosti pamětí se obvykle udávají v bytech, přenosové rychlosti počítačových sítí v bitech (za sekundu).
Někdy se místo běžných předpon (vyjadřující mocniny deseti) používají binární předpony, vyjadřující mocniny dvou. Např. k=210, M=220, G=230, 1Mbyte = 1048576byte.
Vedlejší jednotky
Kilobyte
Kilobyte (čti
kilobajt), v češtině se stále častěji objevuje i
kilobajt, je jednotka, která původně představovala 1024
bytů, tedy 2
10 bytů. Protože počítače pracují ve dvojkové soustavě, byl zvolen tento násobek místo obvyklého 1000 a právě kvůli své „nekulatosti“ se zavedlo označení
KB (a ne
kB).
V prosinci 1998 IEC (International Electrotechnical Commission) doporučila pro počítačové jednotky nový systém označování násobků, ve kterém byla pro původní 1 kilobyte = 1024 B navržena zkratka 1 KiB a zavedena jednotka 1 kilobyte = 1000 B se zkratkou 1 kB, tak jak je obvyklé v soustavě SI.
Megabyte
Megabajt (z anglického
megabyte), značí se MB, je buď 10
6 (= 1 000 000)
bajtů (pro dekadický systém) nebo 2
20 (= 1 048 576) bajtů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (
počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá (z historických důvodů) ten druhý. Ale vzhledem k tomu, že se výsledky liší až na třetí platné cifře, je možná chyba vcelku zanedbatelná.
Gigabyte
Gigabyte (čti gigabajt), někdy též
gigabajt, značí se
GB, je buď 10
9 (= 1 000 000 000) bytů (pro dekadický systém) nebo 2
30 (= 1 073 741 824) bytů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá (z historických důvodů) ten druhý. Ale vzhledem k tomu, že se výsledky liší až na třetí platné cifře, tak je možná chyba vcelku zanedbatelná.
Terabyte
Terabyte je velikostní jednotka v oblastni
počítačů. Vzhledem k nejednoznačnosti definice
kilobyte, může být přesná hodnota počtu
bytů následující. Zkratka pro terabyte je
TB.
- 1 000 000 000 000 bytů = (103)4 = 10004 nebo-li 1012 bytů. To jest 1000 gigabytů. Tato definice se používá v kontextu s velikostí diskového prostoru, sítí a jiného hardware.
- 1 099 511 627 776 bytů = (210)4 = 10244 nebo-li 240 bytů. To jest 1024 gibibytů. Tato hodnota je často používá v kontextu programování počítačů. Software většinou používá tuto definici. Podle nové normy, uvedené v IEC roce 1999, se pro tuto variantu poučívá název tebibyte a zkratka TiB.
Petabyte
Petabyte (čti petabajt), někdy též
petabajt, značí se
PB, je buď 10
15 (= 1 000 000 000 000 000) bytů (pro dekadický systém) nebo 2
50 (= 1 125 899 906 842 624) bytů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá (z historických důvodů) ten druhý. Zde se již výsledek liší na druhé platné cifře, takže zde je již důležité vědět, jestli se jedná o dekadický nebo binární typ.
Externí odkazy
Počítačová terminologie | Jednotky
بايت | Byte | Byte | Byte | Byte | Byte | Bitoko | Byte | Bait | Byte | بایت | Tavu (tietotekniikka) | Octet | Byte | בית (מחשב) | Bajt | Bájt | Byte | Byte | Byte | バイト (情報) | 바이트 | Baitas | Bait | Byte | Byte | Bajt (informatyka) | Byte | Octet | Байт | Byte | Bajt | Bajt | Бајт | Byte (enhet) | ไบต์ | Bayt | Байт | Byte | 字节