Hudební nástroj

Hudební nástroj je zařízení (nástroj) k vydávání tónů a zvuků používaných v hudbě. Téměř vše, co vydává zvuk, může být použito jako hudební nástroj.

Jedním ze způsobů klasifikace hudebních nástrojů je Hornbostelova a Sachsova systematika hudebních nástrojů. Tato systematika byla navržena zejména pro folkloristické potřeby a zahrnuje tak i skupiny nástrojů, které již nejsou běžně používány nebo které nejsou vlastní euroamerické kultuře. Současná, původně evropská systematizace nástrojů vychází z dělení do základních pěti skupin podle

principu vytváření zvuku nástroje
způsobu hry a
materiálu, ze kterého jsou vyrobeny

1. Samozvučné

U samozvučných nástrojů vzniká tón chvěním celého nástroje nebo jeho jednotlivých součástí. Patří mezi ně nejrůznější typy zvonů, gong, xylofon, vibrafon, triangl, kastaněty, kabasa apod.

2. Blanozvučné

U nástrojů tohoto typu se tóny tvoří rozechvěním blány (vyrobené nejčastěji ze zvířecí kůže nebo z plastů). Takovými jsou nejrůznější typy bubnů a bubínků, tympány, tamburína, darbuka atd.

3. Strunné

Zde se tón vytváří rozechvěním struny, která je napjata mezi dvěma pevnými body. Podle toho, čím se strunné nástroje rozechvívají, dělíme je na

smyčcové (housle, viola, violoncello, kontrabas, apod.)
kolové (niněra),
drnkací s hmatníkem (loutna, kytara, citera, mandolína, balalajka, banjo, saz a mnoho dalších nástrojů nejrůznějších etnik na stejném principu)
drnkací bez hmatníku (harfa),
klávesové (klavír, pianino, cembalo)
úderné (cimbál)

4. Dechové

U těchto nástrojů vzniká tón

nárazem výdechu na hranu otvoru (flétna, pikola)
rozechvěním plátku nebo jednoduchého jazýčku (klarinet, saxofon),
rozechvěním plátku či dvojitého jazýčku (hoboj, anglický roh, fagot)
rozechvěním vzduchu přímo rty, na něž se nasazuje nátrubek (lesní roh, trubka, pozoun, tuba, eufonium) - tyto nástroje se nazývají žesťové

K dechovým nástrojům řadíme též

nástroje vícehlasé bez klaviatury (foukací harmonika, Panova flétna) a
vícehlasé s klaviaturou a měchem, kde vzduch není do nástroje vháněn lidským dechem (varhany, harmonium, akordeon)

5. Elektrické

čistě elektrické - jedná se o nástroje elektronické (elektrotonické), pracující dnes na analogovém nebo digitálním principu a pomocí tzv. MIDI systému je možné nástroje vzájemně propojovat, dálkově ovládat, programovat nebo i řídit počítačem. Tyto hudební nástroje jsou skutečnými elektrickými nástroji. Lze jimi nejen napodobit, ale též např.prostřednictvím tzv. samplerů (které počítačově analyzují nahraný originální zvuk nástroje, aby jej prakticky reálně reprodukovaly) i nahradit zvuk tradičního nástroje. Hlavní úlohou nástrojů tohoto typu je ovšem vytváření nových zvuků a tónových barev. Proslavenými historickými nástroji tohoto typu jsou tzv. Martenotovy vlny a Trautonium (30. léta), dnes klávesové syntetizéry. Nejrozšířenějšími typy elektrických hudebních nástrojů jsou dnes elektrická kytara, klávesový syntetizér, klávesový sampler, ale též elektronické bicí nástroje atd. Z hlediska digitalizace procesu vytváření hudebního zvuku lze v současné době považovat za hudební nástroj též samotný počítač, kde se sice hudebník nepodílí na procesu vytváření zvuku standardní hráčskou technikou, ale ovládáním příslušného hudebního programu computeru.

Hudba

Gourt Home::Gourt :: Hudební nástroj

1. Samozvučné

2. Blanozvučné

3. Strunné

4. Dechové

5. Elektrické