Hlas

Hlas je zvuk, vytvářený hlasivkami.

V hudbě bývá slovo hlas použito pro označení melodické linky.

U varhan je jako hlas označena skupina píšťal s jednou zvukovou barvou (rejstřík).

Při hlasování je hlasem volba jednoho účastníka.

Lidský hlas vzniká tak, že proud vzduchu z plic rozechvívá sevřené hlasivky (larynx) (svaly, vazy a chrupavky v hrtanu), čímž vznikají zvuky o různých kmitočtech (viz níže). Kmitočtový rozsah neškoleného hlasu dospělého jedince je jen asi 1,5 oktávy. Lidský hlas se mění s věkem: hlas novorozence má kmitočet přibližně 440 Hz (komorní a, základní tón pro ladění hudebních nástrojů, má týž kmitočet). V době pohlavního dospívání dochází k mutaci, výška hlasu klesá (viz níže - rozdělení podle výšky).

Hlas a řeč

Pomocí hlasivek se vytváří nejen základní tón řeči, ale jejich napnutím i nelineární zkreslení, které se spolupodílí na barvě hlasu. Zvuky vydávané hlasivkami jsou dále upravovány a doplňovány o různé šustoty, sykoty apod.

Takto vytvářené zvuky se dále mění rezonancí vzduchových sloupců v nosohltanové, hrudní a ústní dutině - zmíněná rezonanční pásma se nazývají formanty. Mluvčí záměrně ovlivňuje rezonanci při řeči polohou mluvidel (jazyk, rty, zuby, patro) tak, aby měnil formanty při výslovnosti vokálů (a, e, i, o, u) i konsonant (b, m, s, t). Celý proces se nazývá artikulace.

Frekvenční rozsah

Složky frekvenčního spektra hlasu dosahují do oblasti kolem 10 kHz. Pro přenos srozumitelné řeči postačuje pásmo výrazně užší. Nejdůležitější složky, zajišťující srozumitelnost, leží v oblasti 1 - 3 kHz. Vyšší frekvence se podílejí především na barvě hlasu.

Mezinárodní telekomunikační unie stanovila pro přenos telefonních hovorů frekvenční rozsahu 300 Hz - 3,4 kHz. Předpokládá se, že nesrozumitelná slova si telefonisté domyslí nebo si je vyhláskují.

Dynamický rozsah

Hladina akustického tlaku vytvářeného hlasem je při běžném hovoru asi +30 dB, při křiku cca +80 dB. Pianissimo při operním zpěvu je +50 dB, fortissimo +85 dB. Rekordy při světové soutěži v řevu se pohybují přes +100 dB.

Hlas v hudbě

Hlas je vhudbě nejčastěji používán jako zpěv. Hlasy v různých výškových polohách mají různé názvy.

Co literatura, to jiné přiřazení názvů hlasů k frekvenčním rozsahům. Zde uvedené hodnoty viz Horová, doplněno Juríkem, laskavý čtenář si srovná s údaji v připojených odkazech na anglická hesla Wikipedie a v další uvedené literatuře.

název	zn.	typ	rozsah dle literatury	rozsah dle Wikipedie	odkaz na anglické heslo
		dětský		a - e², tj. kid_220-659.mp3
soprán	S	ženský	h - c³, tj. 246 - 1046 Hz	c¹ - a², tj. soprano_261-880.mp3	Soprano
mezzosoprán	mS	ženský	g - a², tj. 196 - 880 Hz	a - f², tj. mezzosoprano_220-698.mp3	Mezzo-soprano
alt	A	ženský	e - e², tj. 164 - 659 Hz	f - d², tj. alto_174-587.mp3	Alto
kontraalt	cA	ženský			Alto
kontratenor	cT	mužský		překrývá se s altem - sopránem	Countertenor
tenor	T	mužský	H - c², tj. 123 - 523 Hz	c - a¹, tj. tenor_130-440.mp3	Tenor
baryton	Bt	mužský	G - g¹, tj. 98 - 392 Hz	A - f¹, tj. baritone_110-349.mp3	Baritone
basbaryton	bBt	mužský			Bass-baritone
bas	B	mužský	E - e¹, tj. 82 - 329 Hz	E - e¹, tj. basso_82-329.mp3	Basso
kontrabas	cB	mužský			Bass

Alternativní hlasové techniky

Kromě klasického zpěvu existuje ještě několik hlasových technik, které se vyvinuly buď jako součást lidové hudby některých národů, nebo v prostředí západní umělé a populární hudby. Patří mezi ně:

Alikvotní zpěv - technika, pomocí které lze zesílit alikvotní tóny, přirozeně obsažené v hlase a vytvořit iluzi dvojhlasého zpěvu
Sprechgesang - technika, která se nachází přibližně napůl cesty mezi řečí a zpěvem. Využil ji například Arnold Schoenberg ve své skladbě Pierrot Lunaire
Rap - rytmická recitace. Důraz je kladen hlavně na text, výslovnost, frázování a rytmus, spíše než na vytváření tónů
Beatboxing - nápodoba zvuků bicích nástrojů a perkusí pomocí hlasu
Scat - improvizovaný jazzový zpěv beze slov nebo s nesmyslným textem
Growling - z anglického growl = mručet, vrčet. Technika velmi hlubokého mručení, řevu, která se vyvinula jako součást death metalové hudby
Jódlování - technika, která je součástí lidové hudby v Alpských zemích, převážně v Rakousku a Švýcarsku. Je založena na velkých a rychlých intervalových skocích, které jsou navíc doprovázeny změnou hlasového rejstříku. Nižší tón je zpíván prsním rejstříkem a vyšší pak falzetem

Poruchy hlasu

Jakákoliv patologická změna hlasu (chrapot, přeskakování, změna výšky atd.) - dysfonie
ztráta zvučnosti hlasu - afonie
ztráta vyvinuté řeči při poškození mozku - afázie
ztráta po fyzickém nebo psychickém traumatu - mutismus.

Vědy studující hlas

Tvorbou hlasu se zabývají disciplíny otorinolaryngologie neboli ORL - „ušní, nosní, krční“.

Viz také

Výslovnost
Vocal Range - Finding Your Keys!
Burghauser,J.; Špelda, A.: „Akustické základy orchestrace“, Panton, Praha, 1967
Jurík, M. a kol.: „Malá encyklopédia hudby“, Obzor, Bratislava, 1969
Horová, I., PhDr.: „Úvod do teorie a dějin hudby“, AMU
Šram,F.,doc.MUDr.CSc. a kol. :"Poruchy hlasu"
ORL.CZ - informace, články, diskuse
The National Center for Voice and Speech

Akustika | Hudba | Fonetika

Gourt Home::Gourt :: Hlas