Gregoriánský kalendář

Kalendář je systém pro počítání času. V současnosti používáme Gregoriánský kalendář.

Jeho předchůdce, juliánský kalendář, fungoval poměrně dobře. Tropický rok má ovšem délku 365,2422 dne a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne). Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 už byla diference 1 den, roku 581 byla diference 2 dny atd. Za pontifikátu papeže Řehoře XIII. roku 1582 byla diference 9,809 dne. Velikonoční neděle ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro církev byl stav neúnosný. Nesoulad kalendáře s astronomickou skutečností byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Od 14. století se papežové a koncily, stejně jako řada astronomů včetně Regiomontana a Koperníka přípravou reformy kalendáře s větší či menší intenzitou zaobíraly. Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehořovi XIII. lékař a astronom z kalabrijského Cirò Luigi Giglio (latinsky též Aloisius Lilius, 1510-1576). Papežská komise po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh schválila a 24. února 1582 Řehoř XIII. vydal bulu Inter gravissimas, vyhlašující kalendářní reformu. Protože mělo být vynecháno 10 dní najednou, bylo k provedení tohoto kroku vybráno období, kdy bude zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. Papežská bula také stanovila, že každý první rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích - větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. V Čechách původně pražský arcibiskup Medek oznámil změnu data z 14. na 25. listopad 1582; protože však změna nebyla projednána na zemském sněmu, nevstoupila v platnost. Reformu tak realizoval svým mandátem až Rudolf II. (skok z 6.1.1584 na 17.1.1584). Ve Slezsku byla změna provedena z 12.1. na 23.1. 1584. Moravští stavové si však dali říci až v červenci téhož roku (po 3.10. následoval 14.10.). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až r. 1587 (po 21.10. se psalo 1.11.).

Německé státy a ostatní protestantské země přijaly úpravu až kolem roku 1700, v Řecku dokonce až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy.

V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918 (tj. včetně revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu).

V nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, naroste na 14 dnů.

Pravidla

1) Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004)
- 2) Výjimka č.1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1900, 2100)
  - 3) Výjimka č.2 z Výjimky č.1: Rok , na který se vztahuje Výjimka č.1 je přestupný pokud je dělitelný číslem 400 (2000, 2400)
- 4) Výjimka č.3: Přestože rok 4080 splňuje pravidlo 1) nebude přestupný. (jiné zdroje informují o roku 4840)
O dalších pravidlech či výjimkách se rozhodne podle potřeby.

Podívejte se také na

30. únor

Kalendářní systémy

Gourt Home::Gourt :: Gregoriánský kalendář

Pravidla

Podívejte se také na