Glykemie je koncentrace neboli hladina glukózy v krvi nebo v krevním séru. Lidské tělo je uspůsobeno tak, aby glykemii udržovalo v poměrně stálém rozmezí cca 4-6 mmol/l (na lačno). Toto stálé rozmezí je dáno závislostí řady orgánů na glukóze, zejména mozku, jehož jediným zdrojem energie je právě glukóza. Na řízení hladiny glukózy v krvi se podílejí vlivy hormonální, autoregulační a nervové. Hodnota glykémie se měří buďto laboratorně (toto měření je nejpřesnější) nebo pomocí glukometru, což je „domácí měřič“ glykémií na zjišťování aktuální glykémie určené pro diabetiky. Odebrání krve pro měření glykémie se může odebírat z bříšek prstů (horních a dolních končetin), z boltců uší, předloktí, etc.
glyko- – týkající se cukrů, sacharidů; z řec. glykys - sladký
-emie – označuje vztah ke krvi; z lat. -(h)aemia a řec. haima - krev
Někdy psáno také jako glykémie; vyslovujeme dlouhé é.
Řízení glykémie je spjato s metabolismem sacharidů, tuků a bíkovin a podílejí se na něm hormony slinivky břišní, nadledvin a dalších orgánů.
Hormonální regulace
Autoregulace
Nervové vlivy
1. Normální sekrece inzulínu; při narušení této sekrece, tj. autoimunní proces, při kterém jsou zničeny všechny B-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, které jsou schopny vytvářet inzulín ===> onemocnění diabetes mellitus I. typu
2. Normální účinek inzulínu v játrech a svalech; při narušení vnímavosti tkání na inzulín vzniká onemocnění diabetes mellitus II.typu (pozn. B-buňky při tomto onemocnění nejsou zničeny)
3. Normální autoregulace glykémie
Hodnoty jsou uvedeny v kapilární krvi, v jednotce mmol/l.
Pokles pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie a zvýšená hladina se označuje jako hyperglykemie (>11,1 mmol/l). Hypoglykémie může být způsobena velkou fyzickou záteží nebo předávkováním inzulínem. Hyperglykémie poukazuje na manifestaci diabetu mellitu. Glykémie stoupá po jídle, ale působením inzulínu se po určitém čase vrací k výchozí hodnotě (glukóza vstupuje do buněk, kde se spotřebuje nebo uloží do zásoby). Při hladovění se udržuje na dolní hranici normy, ale dále neklesá, protože se doplňuje novotvorbou glukózy ze zásobního cukru glykogenu procesem glukoneogenezí.
Těžká hypoglykémie, která může přejít až v hypoglykemické kóma, ničí především buňky mozku (neurony) - její nebezpečí je akutní. Déletrvající hyperglykémie (resp. každá hyperglykémie) u diabetiků vedou k nevratným změnám všech tkání a narušení jejich činnosti ---> vznik diabetických komplikací např. diabetická retinopatie (postižení sítnice), diabetická nefropatie (postižení ledvin), autonomní nebo senzorická diabetická neuropatie (poškození nervů), diabetická makroangiopatie (poškození srdce a cév) - nebezpečí hyperglykémie je tudíž chronické.
Blutzucker | Blood sugar | Verensokeri | Glycémie | Gula darah | 血糖値 | Bloedglucosespiegel | Blodsukker | Blodsocker
This article is licensed under the GNU Free Documentation License.
It uses material from the
"Glykemie".
Home Page • arts • business • computers • games • health • hospitals • home • kids & teens • news • physicians • recreation• reference • regional • science • shopping • society • sports • world