article

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770 Stuttgart14. listopadu 1831 Berlín) byl německý filosof.

hegel.jpg

Narodil se ve Stuttgartu a pocházel tedy, stejně jako Schelling a Hölderlin, ze Švábska. Od roku 1801 až do roku 1806 přednášel Hegel v Jeně, zprvu v těsné spolupráci se Schellingem. Když roku 1806 utrpělo Prusko porážku na bojišti u Jeny, dokončil své první významné dílo – Fenomenologii ducha.

Krátkou dobu byl Hegel redaktorem a potom se stal rektorem norimberského gymnázia. Zde dokončil své druhé velké dílo, třísvazkovou Vědu o logice (18121816). Ta mu vynesla povolání na filosofickou katedru v Heidelbergu. Zde napsal Encyklopedii filosofických věd (1817).

Následujícího roku byl povolán do Berlína. V Berlíně se Hegel těšil nesmírné vážnosti a vlivu. I přesto, že jeho přednes byl nedokonalý a v řeči často zadrhoval, poutaly jeho přednášky i přední činitele státu. Ve svých přednáškách se Hegel zabýval základními filosofickými disciplínami, a také přednášel o filosofii práva, umění, náboženství, o filosofii dějin a dějinách filosofie.

V roce jeho smrti vyšly knižně ještě jeho Základy filosofie práva (1831). Ostatní přednášky se staly součástmi jeho sebraných spisů.

Hegelova trojstupňová stavba filosofie:

  1. etapa bytí o sobě – tento stav bytí zkoumá logika
  2. etapa jinobytí (sebeodcizení bytí, zvnějšování bytí) – tento stav bytí zkoumá filosofie přírody
  3. etapa bytí o sobě a pro sebe – tomuto stavu odpovídá filosofie ducha. Duch se vrací po sebeodcizení k sobě samému. Říše ducha se rozprostírá nad přírodou, a znovu se člení do tří stupňů Subjektivní duch (osobnost), Objektivní duch (psychika), Absolutní duch (dělí se do tří stupňů – umění, náboženství a filosofie).

Dějiny jsou rozvíjením rozumu v životě státu. Světové dějiny nejsou půdou štěstí. Šťastná období jsou v nich jen prázdné listy.

Jako Nietzscheovy myšlenky inspirovaly nacismus, tak Hegelovy myšlenky inspirovaly komunismus.

Externí odkazy


Němečtí filozofové | Narození 1770 | Úmrtí 1831

جورج فيلهلم فريدريك هيغل | Георг Гегель | Георг Хегел | গেয়র্গ ভিলহেল্ম হেগল | George Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Hegelo | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | גיאורג וילהלם פרידריך הגל | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | ゲオルク・ヴィルヘルム・フリードリヒ・ヘーゲル | 게오르크 빌헬름 프리드리히 헤겔 | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georgius Wilhelmus Fridericus Hegel | Georgas Vilhelmas Frydrichas Hėgelis | Георг Вилхелм Фридрих Хегел | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Гегель, Георг Вильгельм Фридрих | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Георг Вилхелм Фридрих Хегел | Friedrich Hegel | Georg Wilhelm Friedrich Hegel | Геґель Ґеорґ Вільгельм Фрідріх | 黑格尔

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Georg Wilhelm Friedrich Hegel".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld