article

Elektrické napětí je určeno prací elektrických sil přepočítanou na jednotku náboje, nebo jej také můžeme definovat jako rozdíl elektrických potenciálů. SI jednotkou elektrického napětí je 1 volt, značení 1 V, rozměr m2.kg.s-3.A-1. V praxi se velmi často používají násobky a díly této jednotky, např.:

  • μV - mikrovolt
  • mV - milivolt
  • kV - kilovolt
  • MV - megavolt

Elektrické napětí se označuje písmenem U.

Napětí 1 V je takové napětí, které je mezi konci vodiče, do kterého konstantní proudA dodává výkonW. V takovém případě má vodič odporΩ.

Stejnosměrné napětí je takové napětí, které v čase nemění ani velikost, ani znaménko (orientaci).

Střídavé napětí je napětí, které se v čase mění s určitou periodou, přičemž jeho střední hodnota je nulová. Časový průběh (tvar) napětí může být libovolný, nejčastěji se můžeme setkat se sinusovým průběhem. Dalšími průběhy mohou být pilovité, obdélníkové nebo libovolné jiné.

V praxi se mohou vyskytovat napětí, která mají jak střídavou, tak stejnosměrnou složku.

Efektivní hodnota střídavého napětí je takové napětí stejnosměrného proudu, při kterém se ve stejném vodiči vytvoří stejné množství tepla.

Běžně prodáváné samostatné elektrické články (monočlánky) poskytují stejnosměrné napětí přibližně 1,5 V. Olověné články v autobateriích mají napětí přibližně 2 V. Články bývají často sdružovány do baterií, v nichž se napětí jednotlivých článků sčítá. Lze koupit baterie o napětí 3 V, 4,5 V nebo 9 V; autobaterie obvykle složené ze 6-ti nebo 12-ti článků mají napětí 12 nebo 24 V.

V české elektrické síti nízkého napětí nalezneme střídavé napětí o frekvenci 50 Hz a efektivním napětím 230 V. Maximální napětí během periody trvající 0,02 s je asi 325 V. Tato napětí jsou vztažena vůči elektrickému potenciálu Země.

Napětí v trojfázové soustavě.png Udávané napětí třífázové soustavy je efektivní napětí mezi jejími každými dvěma fázemi, tzv. sdružené napětí. Např. běžná soustava nn má sdružené napětí 400 V. Každá fáze přitom má efektivní napětí vůči střednímu vodiči (tzv. fázové napětí) právě 230 V.

V Evropě je normalizován kmitočet 50 Hz, ve Spojených státech a Japonsku se používá v rozvodné soustavě kmitočet 60 Hz.

Elektrotechnické normy a předpisy dělí elektrické napětí podle velikosti do následujících napěťových stupňů:

  • Malé napětí, značka mn, do 50 V
  • Nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V
  • Vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV
  • Velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 300 kV
  • Zvláště vysoké napětí, zvn 300 kV až 800 kV
  • Ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV

Z uvedených rozsahů se v ČR používají napětí v rozvodných soustavách:

  • 0,4 kV - DS (to je 400 V sdružené a odpovídající 230 V fázové)
  • 22 kV - DS
  • 110 kV - DS
  • 220 kV - PS
  • 400 kV - PS,
kde Historicky existují na části našeho území různé neperspektivní soustavy 35 kV, 6 kV atd. V průmyslu se používají i jiná napětí (500 V apod.).

Střídavé napětí při přechodu mezi jednotlivými napěťovými hladinami se obvykle mění transformací v transformátorech.

Podívejte se také na


Elektrotechnika | Fyzikální veličiny | Elektřina

فرق الجهد | Електрическо напрежение | Diferència de potencial | Elektrisk spænding | Elektrische Spannung | Voltage | Diferencia de potencial | Jännite | מתח חשמלי | Električni potencijal | Differenza di potenziale | 電圧 | Įtampa | Elektrische spanning | Elektrisk spenning | Elektrisk spenning | Napięcie elektryczne | Tensão elétrica | Напряжение (электрическое) | Električna napetost | Elektrisk spänning | ความต่างศักย์ | 電壓

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Elektrické napětí".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld