Dusík je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry. Patří mezi biogenní prvky, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty.
| |||||||||||||||||||||||||
| Obecné | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název, Značka, Číslo | Dusík, N, 7 | ||||||||||||||||||||||||
| Skupina prvků | Nekovy | ||||||||||||||||||||||||
| Skupina, Perioda, Blok | 15 (VA), 2 , p | ||||||||||||||||||||||||
| Vzhled | bezbarvý | ||||||||||||||||||||||||
| Atomové vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||
| Atomová hmotnost | 14,0067 amu | ||||||||||||||||||||||||
| Atomový poloměr (vypočten) | 65 (56) pm | ||||||||||||||||||||||||
| Kovalentní poloměr | 75 pm | ||||||||||||||||||||||||
| van der Waalsův poloměr | 155 pm | ||||||||||||||||||||||||
| Elektronová konfigurace | |||||||||||||||||||||||||
| e- na energetickou hladinu | 2, 5 | ||||||||||||||||||||||||
| Oxidační čísla | ±3, 5, 4, 2 (silně kyselý) | ||||||||||||||||||||||||
| Fyzikální vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||
| Hustota | 1,2506 kg/m3 (při 273 K) | ||||||||||||||||||||||||
| Skupenství | plyn | ||||||||||||||||||||||||
| Teplota tání | 63,14 K (-210,01 °C) | ||||||||||||||||||||||||
| Teplota varu | 77,35 K (-195,80 °C) | ||||||||||||||||||||||||
| Krystalová struktura | šesterečná | ||||||||||||||||||||||||
| Tvrdost | — | ||||||||||||||||||||||||
| Magnetické chování | — | ||||||||||||||||||||||||
| Molární objem | 13,54 ×10-6 m3/mol | ||||||||||||||||||||||||
| Skupenské teplo varu | 2,7928 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| Skupenské teplo tání | 0,3604 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| Tlak nasycené páry | ND Pa při __ K | ||||||||||||||||||||||||
| Rychlost zvuku | 334 m/s při 298,15 K | ||||||||||||||||||||||||
| Různé | |||||||||||||||||||||||||
| Elektronegativita | 3,04 (Paulingova stupnice) | ||||||||||||||||||||||||
| Měrná tepelná kapacita | 1040 J/(kg.K) | ||||||||||||||||||||||||
| Elektrická vodivost | ND 106/m ohm | ||||||||||||||||||||||||
| Tepelná vodivost | 0,02598 W/(m.K) | ||||||||||||||||||||||||
| 1. ionizační potenciál | 1402,3 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 2. ionizační potenciál | 2856 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 3. ionizační potenciál | 4578,1 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 4. ionizační potenciál | 7475,0 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 5. ionizační potenciál | 9444,9 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 6. ionizační potenciál | 53266,6 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| 7. ionizační potenciál | 64360 kJ/mol | ||||||||||||||||||||||||
| Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
| Pokud není uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP. | |||||||||||||||||||||||||
Dusík je inertní plyn, to znamená, že reaguje s jinými chemickými sloučeninami pouze za vysokých teplot a tlaků. Za laboratorní teploty reaguje pouze s lithiem a plutoniem.
Dusík se vyskytuje v obrovské řadě organických sloučenin a je jedním z biogenních prvků, přítomným ve všech tkáních živých organizmů.
Vzhledem k rozpustnosti prakticky všech svých anorganických solí se téměř nevyskytuje v běžných horninách. Všechny tyto látky byly v průběhu času dávno spláchnuty do oceánů a tam se opět zapojily do různých biologických cyklů.
Výjimkou je např. chilský ledek neboli dusičnan sodný NaNO3. Významným zdrojem organického dusíku jsou především objemné vrstvy ptačího trusu, nazývané guano a využívané především jako hnojivo.
Kapalný dusík se využívá v řadě kryogenních procesů, při nichž je třeba udržet prostředí na značně nízké teplotě. Příkladem je např. uchovávání tkání nebo spermií a vajíček v lázni z kapalného dusíku. Kapalným dusíkem jsou chlazeny polovodičové detektory rentgenového záření v různých spektrometrických aplikacích.
Plynný dusík nalézá využití jako inertní atmosféra např. v prostředí, kde hrozí nebezpečí výbuchu, při výrobě integrovaných obvodů nebo nerezové oceli.
Amoniak a jeho sloučeniny jsou jedním z nejvyužívanějších hnojiv v zemědělství. Plynný amoniak se v poslední době stává náhradou freonů v chladírenství.
Mimořádných oxidačních vlastností sloučenin dusíku s valencí N+5 se již od dávnověku využívá při výrobě explozivních látek. Již v starověké Číně byla známa výroba střelného prachu, jehož podstatnou složku tvoří dusičnan sodný nebo draselný. V současné době se v tomto oboru uplatňují spíše organické sloučeniny, ať již jde o nitroglycerin nebo trinitrotoluen.
Jako paliva raketových motorů se v minulosti používala jak kyselina dusičná jako oxidovadlo, tak hydrazin jako zdroj spalovaného vodíku.
Chemické prvky | Inertní plyny
Stikstof | نيتروجين | Nitróxenu | Азот | Azot | Nitrogen | Nitrogen | Kvælstof | Stickstoff | Άζωτο | Nitrogen | Nitrogeno | Nitrógeno | Lämmastik | Nitrogeno | نیتروژن | Typpi | Azote | Nitróxeno | חנקן | Dušik | Nitrogén | Nitrogeno | Nitrogen | Nitro | Nitur | Azoto | 窒素 | 질소 | Nitrogenium | Stikstof | Azoti | Azotas | Slāpeklis | Hauota | Азот | Stikstof | Nitrogen | Nitrogen | Azot | Azoto | Azot | Азот | Dušik | Nitrogen | Dusík | Dušik | Азот | Kväve | நைட்ரஜன் | ไนโตรเจน | Azot | نىتروگىن | Азот | Nitơ | 氮