article

Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem a stovkami větších a menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko.

Dějiny


Hlavní článek: Dějiny Dánska

Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6. století7. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.

Dánsko bylo poprvé sjednoceno Haroldem Modrozubým (Harald Blatånd) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové - kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.

V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupeno Švédsku v roce 1648. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále setrvávají součástí dánského státu.

V 18. století reformy osvíceného absolutismu přispěly k průmyslové revoluce a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N.F.S. Grundtvig

Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války.

9. dubna 1940, bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserubung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození v květnu 1945. Po válce, se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 Evropské unie.

Politický systém


Hlavní článek: Politický systém Dánska

Ve starověku bylo Dánské území osídleno kmeny Kimbrů, Jutů, Anglů a Sasů a od 6.století Dány. První historické zmínky se týkají 9. Století, kdy za krále Godfreda bylo v letech 804-10 území poprvé sjednoceno a Dánové se bránili výbojům Franků. Král Harald ‚‚Modrozubý‘‘ (910-985) dobyl Normandii a rozšířil v Dánsku křesťanství. Jeho syn Sweyn (zemřel roku 1014) se vylodil v Anglii a založil tam říši , která vydržela další dvě generace. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové – kolonizátoři a nájezdníci. Od 11.století bylo Dánsko centrem velké říše, která zahrnovala většinu Anglie a Norska. Roka 1219 si dánská křížová výprava podmanila Estonsko. Pod dánskou korunu připadly v rámci Kalmarské unie (1397) Norsko a Švédsko. V roce 1536 byla násilím provedena reformace a sekularizace církevního majetku. Král Christian IV. (1577-1648) se pokusil neúspěšně obnovit autoritu Dánska v Pobaltí. Mocenské postavení ztratilo Dánsko právě v období třicetileté války. Dánsko muselo postoupit Švédsku jižní část Skandinávského poloostrova v roce 1648, které bylo dánskou součástí již od jeho rané historie. V roce 1660 byl v zemi opět nastolen absolutismus, který byl koncem později reformován na konstituční monarchii (v roce 1849). Dánsko přišlo o Norsko ve prospěch Švédska až v roce 1814 (kielský mír), když bylo jako spojenec Napoleona poraženo Švédy a Brity. V prusko-rakousko-dánské válce roku 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Během druhé světové války (9. dubna 1940) bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserubung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození v květnu 1945. Od roku 1949 je Dánsko členem NATO, ale výstavba amerických leteckých základen na jeho území byla zamítnuta. V roce 1973 se stalo Dánsko členem Evropského hospodářského společenství a Evropské unie, ale k další integraci Západní Evropy má Dánsko vážné výhrady.

Administrativní členění


Da-mapa.png Hlavní článek: Administrativní členění Dánska

Dánsko je rozděleno 13 samosprávních okresů (amt) a na 270 obcí (kommune):

Tři obce mají postavení samosprávního okresu:

Samosprávní okres Kodaň zahrnuje administrativní části hlavního města Kodaně mimo obcí Kodaň a Frederiksberg. Samosprávný okres Bornholm zahrnuje pět bývalých obcí na ostrově Bornholm a bývalý ostrovní samosprávní okres.

Grónsko a Faerské ostrovy patří také Dánskému království, ale je jim ponechána autonomie. Každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu.

Přírodní poměry


Hlavní článek: Přírodní poměry Dánska

Dánsko leží na Jutském poloostrově a na 405 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 79 obývaných. Nejdůležitější jsou ostrovy Fyn a Sjælland. Dalšími velkými ostrovy jsou Lolland, Falster, Langeland, Møn, Ærø, Als a Bornholm, který je umístěn poněkud východněji v Baltském moři než zbytek země.

Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná výška dosahuje jen 30 m n. m. Nejvyššími body Dánska jsou Baunehøj and Yding Skovhøj, oba mají 173 m n. m..

Dánské podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé. Časté jsou větry a mlhy.

Západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. Lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží (Sandfludplantagen).

Ekonomika


Hlavní článek: Ekonomika Dánska

Dánsko patří mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou (sociálně-demokratický model welfare state). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřipojení.

V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice), brambory a cukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Významný je mořský rybolov. Dánsko má malé množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn.

Většina elektráren je tepelných. Specifický je vysoký podíl větrných elektráren na výrobě el. energie (10 %). Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.

Ve službách pracuje přes 60 % ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba a automobilová doprava. Ostrovy spojují mosty nebo trajektové linky. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus. V Kodani je také významné mezinárodní letiště.

Obyvatelstvo


Hlavní článek: Obyvatelstvo Dánska

V Dánsku je vysoká míra urbanizace (87 %). Téměř 1/3 obyvatel žije v aglomeraci hlavního města. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 77 let.

Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, západogermánský národ, jazykově patřící k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5. 6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8. 11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie,Normandie,Island i Grónsko). Nejstarší památky jsou psané runami, dnes píší latinkou. Na jihu je malá německá menšina. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje. 85 % Dánů jsou luteráni - členové státní církve (Den Danske Fokekirke), zbytek má jiné protestantské, katolické nebo muslimské vyznání.

Kultura


Hlavní článek: Kultura Dánska

Nejznámějším Dánem je pravděpodobně Hans Christian Andersen, jehož pohádky zná celý svět.

Další významní Dánové:

Zajímavosti


Viz též


Seznam dánských měst

Externí odkazy


Dánsko | Státy Evropy

Denemarke | Dänemark | Dinamarca | Denemearc | دانمارك | Dinamarca | Данія | Дания | ডেনমার্ক | Danmark | Danska | Dinamarca | Dëńskô | Дани | Denmarc | Danmark | Dänemark | Δανία | Denmark | Danio | Dinamarca | Taani | Danimarka | دانمارک | Tanska | Taani | Danmark | Danemark | Denemark | An Danmhairg | An Danmhairg | Dinamarca - Danmark | דנמרק | डेनमार्क | Danska | Dànmak | Dánia | Դանիա | Danmark | Denmark | Dania | Danmörk | Danimarca | デンマーク | დანია | 덴마크 | Ḍēnamārka | Danîmarka | Danmark | Dania | Daenemark | Danija | Dānija | Данска | Denmark | Denmark | Däänmark | Denmaark | Denemarken | Danmark | Danmark | Dannemar | Danemarc | Дани | Denemarrick | Dania | ډېنمارک | Dinamarca | Danemarca | Дания | डेनमार्क | Dánmárku | Denmark | Dánsko | Danska | Danimarka | Данска | Danmark | டென்மார்க் | ประเทศเดนมาร์ก | Denmark | Danimarka | دانىيە | Данія | Đan Mạch | Danän | דענמארק | 丹麦 | Dan-kok

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Dánsko".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld