Cheb

Related Topics:
Chebache :: Chebogue :: Chebanse :: Cheboygan :: Chebeague_Island

Cheb (německy: Eger) je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb a centrum někdejšího Chebska. První historicky dochovaná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Město Cheb leží na řece Ohři (německy opět: Eger).

Poloha

Cheb leží v Čechách na západě České republiky u hranic s Německem. Sousedícími městy jsou; na severu Sokolov, na východě Karlovy Vary , na jihu Tachov a na západě Aš. Městem prochází poledník s hodnotu 12° 22´ v.d. a rovnoběžka 50° 03´ s.š. . Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 m n.m.

Místní části

Doprava

Hlavním silničním spojením s Prahou je trasa Cheb–Karlovy Vary-Praha možná je i trasa přes Plzně pomocí dálnice D5 tedy Cheb-D5 (exit 128 Bor)-Plzeň-Praha. Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-Planá–Stříbro–Plzeň–Beroun-Praha.

V Chebu se nachází důležitý mezninárodní železniční uzel a stanice Cheb je hraniční stanice ze SRN.

Tratě vedoucí z a do Chebu:

Cheb - Marktredwitz (SRN) - Nürnberg (SRN)
Cheb - Františkovy Lázně - Bad Brambach (SRN)
Cheb - Františkovy Lázně - Aš - Hranice v Čechách
Cheb - Karlovy Vary - Chomutov
Cheb - Luby u Chebu
Cheb - Plzeň - Beroun - Praha

Povrch

Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. Krušnohorskou soustavu zastupují především Smrčiny, které na naše území zasahují z Německa a to jsou:

Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina. A z malé části je to Karlovarská vrchovina, skládající se z Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa. Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les) a Podčeskoleské pahorkatiny.

Nejvyšší vrcholy:

Smrčiny – Háj (757 m)
Chebská pahorkatina – Zelená hora (637 m) – televizní vysílač
Tepelská vrchovina – Podhorní vrch (847 m)
Slavkovský les – Lesný (983 m)
Český les – Dyleň (940 m)

Hydrologické poměry

Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá. Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok, pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý, Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý Ašský výběžek patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov a Rokytnice odtud teče do Německa.

Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody.

Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).

Minerální prameny

Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách vřídel. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti.

Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj.). Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní.

Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů u nás vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14-18 °C).

Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary.

Půdy

Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půdy. Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité (10–30 % jíl. č.) na Ašsku a v okolí Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30–45% jíl. č.). A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50%. Celkově je toto území méně úrodná oblast České republiky.

Klimatické poměry

Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne přibližně 500–800 mm srážek. Nejméně na Chebsku (500–600 mm ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700–800 mm ). Průměrná roční teplota je tu od 6 °C (Aš, Mariánské Lázně) do 10 °C (Cheb).

Biosféra

Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů.

Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. V dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km2 vyhlášeno roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800–900 m a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, vlochyně aj.

Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač.

V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž Aše je to přírodní park Halštrov, na jih od Plesné přírodní park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny.

Památky

Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské. K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše v Chebu, jádra hradu Skalná, Ostroh, Starý Hroznatov a Hazlov. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely, kláštery).

Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel. Výrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a LoretaLoretu ve Starém Hrozanatově. Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libštejn v Libé. Na celém území je velké množství soch, sloupů a kašen. Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budovy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart. Architektura 19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních.

Bohaté je zastoupení lidové architektury, především hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích a Ostrohu. Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově a Plesné.

Historie

V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území u nás, které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci.

K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1314. Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – autonomii – této oblasti v rámci českého království. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko.

Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket, Andělská hora) stála na straně katolíků. V 16. století v vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín.

Zdárný vývoj zastavila Třicetiletá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla, zemědělství a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství.

Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli nový osídlenci z Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.

Sídla

Většina sídel v okrese jsou vsi. Mezi největší obce patří města Cheb, Aš, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.

Hlavním okresním městem je Cheb s 36 946 obyvateli (k roku 1991). Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací. Město Aš bylo založeno ve 13. století a má 18 300 obyvatel (k roku 2001). Průmysl je tu převážně potravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel sv. Mikuláše. Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 8 200 obyvatel (k roku 2001) a založeny byly r. 1793. Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny. Mariánské Lázně mají 20 533 obyvatel (k roku 2001). Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin, močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed města má parkovou úpravu.

Průmysl

Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš), dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, Aš), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu).

Životní prostředí

Na území okresu se nenachází žádné větší podniky, továrny ani elektrárny, které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami, a proto je zde životní prostředí čisté.

Externí odkazy

Česká města | Městské památkové rezervace | Okres Cheb

Gourt Home::Gourt :: Cheb