Beat generation dženerejšn, česky též beatnici a beatová [bítová generace, řidčeji též zbitá či blažená generace, bylo umělecké a literární hnutí v USA.
Toto hnutí vzniklo ve druhé polovině 50. let a přestože se tento směr týká více méně pouze USA. Vyznačovali se nonkonformním způsobem života, stavěli se do konfrontace s tradičním způsobem života a s tradiční literaturou. Pokoušeli se najít vlastní styl, ten se projevoval především v popisu svých životních zkušeností – toulání se po USA, happeningy, experimenty s drogami atp.
V poezii se autoři soustředili na nalezení vztahu mezi autorem a čtenářem, proto začali svoji poezii veřejně recitovat, nejprve tak činili v různých barech, galeriích a kavárnách poté i na velkých mítincích. Poezie byla často doprovázena jazzovou hudbou.
Autoři byli často ovlivněni orientálními náboženskými a filosofickými představami, které si většinou vykládali velmi volně, někdy i upravovali k obrazu svému. Nejoblíbenějším se paradoxně stal zen-buddhismus. Dalším výrazným prvkem který ovlivnil a inspirovat tyto autory, především básníky, byl jazz. Jazzovou hudbou byl často doprovázena i jejich veřejná vystoupení.
V jakém významu ho používali autoři této literatury je nejasné a jejich výklady se často nejen liší, ale někdy si i protiřečí, často se setkáme s výkladem, že slovo „beat“ souvisí s výrazy typu „beatify“ - blažený, atp. Ale např. Lawrence Ferlinghetti tvrdil, že slovo „beat“ může znamenat i hlučný.
Název celého hnutí je spojen se jménem John Clellon Holmes, který roku 1952 vydal román s beatnickou tematikou - Go - překládáno jako Jde se, Běž, Jeď. Ten měl totiž v rukopisné verzi název The Beat Generation (titul údajně vymyslel Jack Kerouac).
Hlavní představitelé této skupiny se osobně znali již od 40. let, kdy společně studovali, vedli velice nekonvenční život, kdy experimentovali se sexem, drogami a hledali nové metody psaní. Tito lidé se počátkem 50. let přesunuli do kalifornského města San Francisco, kde se usadili v bohémské čtvrti North Beach. Toto město se tak stalo centrem hnutí.
Jejich tvorba často vedla ke čtivému popisu jejich zážitků z doby, kdy se pohybovali na hranici alkoholismu a drogové závislosti. To samozřejmě znamenalo, že z počátku byla často považována za nemravnou, někteří autoři dokonce nemohli být vydáváni v USA (např. Henry Miller).
V roce 1956 byla podána žaloba na Ginsbergovu báseň Kvílení a tím i na celou beatnickou kulturu, neboť dle tvrzení žaloby se nejednalo o umění, ale pouze o urážení a propagaci drog a alkoholu. Před soudem beatnickou kulturu zastupoval jazzový hudebník a básník Kenneth Rexroth. Soud rozhodl, že jejich tvorba má svoji uměleckou hodnotu a jde tudíž o umělecké vyjádření skutečnosti, proto jejich díla nesmějí být nijak diskriminována. To samozřejmě vedlo k obrovskému rozvoji této literatury, neboť mohla být vydána i díla, která doposud v USA vyjít nesměla. Nejednalo se sice o velký počet děl, ale některá z těchto děl lze považovat za, z hlediska beatniků, velmi významná. Navíc soudem došlo k jejich obrovské popularizaci.
Literárně o nich lze říci, že zavedly do literatury zcela nové prvky a nový pohled na svět, který umožnil najít nové způsoby vyjádření. Lze říci, že na přelomu 20. a 21. století se tato literatura pozvolna stala klasikou, ze které vychází mnoho děl nemajících s původními myšlenkami beatniku nic společného.
Beat Generation | Μπητ γενιά | Beat generation | Generación Beat | Beat-sukupolvi | Beat generation | דור הביט | Generaciono Beat | Beat generation | Beat Generation | Beat Generation | Geração Beat | Beat Generation | Beat kuşağı | 垮掉的一代
This article is licensed under the GNU Free Documentation License.
It uses material from the
"Beat generation".
Home Page • arts • business • computers • games • health • hospitals • home • kids & teens • news • physicians • recreation• reference • regional • science • shopping • society • sports • world