Bělorusko (Republika Bělarus, Běloruská republika) je stát ve východní Evropě. Bělorusko hraničí s Polskem (407 km), s Litvou (660 km) a Lotyšskem (167 km) na západě, Ruskem (900 km) na severu a východě a Ukrajinou (975 km) na jihu.

Historie

25. března 1918 vyhlásilo Bělorusko poprvé svou nezávislost, ale tato Běloruská národní republika (Беларуская Народная Рэспубліка) nezůstala příliš dlouho nezávislou. (5. ledna 1919 vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu.) V dnešním Bělorusku „Lukašenkovi“ oficiální historici tento státní útvar ignorují, ale opoziční síly slaví den vyhlášení nezávisloti (25. březen) jako státní svátek.

1. ledna 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.

Během 2. světové války Němci vypálili asi 9000 běloruských vesnic a donutili asi 380 000 lidí pro ně pracovat. V Bělorusku se vytvořilo velmi silné partyzánské hnutí.

Po rozpadu SSSR vyhlásilo 27. června 1990 Bělorusko nezávislost.

V současnosti Bělorusku vládne autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, který se ujal moci v roce 1994 a od té doby nepřípustnými prostředky utužuje svou pozici. V nadcházejících prezidentských volbách v roce 2006 mu bude protikandidátem společný kandidát běloruské opozice Aljaksandar Milinkevič, Sjarhej Hajdukevič a Aljaksandar Kazulin.

Přírodní podmínky

Bělorusko se rozkládá v nižinné oblasti v západní části Východoevropské roviny s nevelkými výškovými rozdíly. Nejvyšším bodem země, je vrch Dzeržinskaja se svými 346 m.n.m., který nalezneme západně od Minska. Klimatické podmínky v Bělorusku maji oproti střední Evropě výrazněji kontinentální charakter, s chladnější zimou. Průměrné lednové teploty se pohybují od -5,1 na západě do -7,5°C na východě, v červenci je pak po celé zemi průměrná teplota kolem 18°C. Průměrné roční srážky jsou 550mm - 650 mm. Většina z nich připadá na jaro a léto. Vlhkost podnebí je důsledkem vlivu atlantského proudění a blízkosti Baltského moře. Země má nadprůměrné zalesnění, zhruba 1/3 pokrývají lesy. Na severu převažuje smrk, borovice, jedle, bříza, na jihu pak dub, buk a jilm. Jehličnany jsou silně zastoupeny v Polesí. Bělorusko leží na hranici povodí několika velkých evropských řek a současně na rozvodí Černého a Baltského moře. Nejvýznamější řeky jsou: Dněpr, Berezina, Němen, Pripjať, Dvina. Jezera jsou pozůstatkem po ustupujícím ledovci na konci poslední doby ledové. Největším a nejhlubším jezerem je Narač s rozlohou 80 kilometrů čtverečních a hloubkou 24,8 m. Charakteristické jsou pro Bělorusko četné mokřiny a bažiny. Fauna se zde postatně neliší od středoevropské. Běloruské lesy jsou mimořádně bohaté na živočišné druhy. Vyskytuje se zde los, rys, medvěd hnědý, méně často pak vlk. V polsko-běloruském národním parku Belovežský prales, lze pak spatřit zubry.

Turistika

Přestože Bělorusko není příliš turisticky atraktivní zemí (což je však způsobeno velkou měrou minimální propagací a omezenými podmínkami pro rozvoj turistického ruchu), lze najít místa, která za pozornost určitě stojí. Hlavní město Minsk bylo bohužel za 2. světové války zničeno a jen nepatrná část se dočkala obnovy, takže se zde zachovalo jen málo ze staré architektury. Nejstarší budovy pocházejí ze 17. století (katedrála, bernardinský klášter). Pozornost návštěvníka by mohlo upoutat především Tróické předměstí na severozápadním okraji centra. Jinak je běloruská metropole skvělou ukázkou sovětského funkcionalistického stavebního stylu a urbanismu: velké funkcionalistické budovy, rozsáhlé parky a široké prospekty jsou typickým obrazem Minska, vytvořeným v poválečných desetiletích. Minsk je také kulturním centrem Běloruska. najdeme zde osm muzeí a šest divadel včetně opery. Z dalších historicky, či kulturně zajímavějších měst lze jmenovat Grodno (zachovaná část historické zástavby), či Vitebsk, který je rodištěm M. Chagalla. Zajímavou a přitažlivou krajinou je známé Polesí na jihu Běloruska. Jde o zalesněnou nížinu podél řeky Pripjať, jejíž jižní část leží již na Ukrajině. Řeka se zde pohybuje s téměř nulovým spádem, což způsobilo vytváření obrovských mokřin podél Pripjati a jejich přítoků. Proslavený je taktéž národní park Belovežský prales na hranici s Polskem, který taktéž stojí za shlédnutí.

Bělorusko | Vnitrozemské státy | Státy Evropy

Wit-Ruslaand

Belarrusia | Belarus | روسيا البيضاء | Bielorrusia | Беларусь | Беларус | বেলারুশ | Bjelorusija | Bielorússia | ᏇᎳᎷᏒ | Белоруси | Belarus | Hviderusland | Weißrussland | Λευκορωσία | Belarus | Belorusio | Bielorrusia | Valgevene | Bielorrusia | بلاروس | Valko-Venäjä | Valgõvinne | Biélorussie | Wyt-Ruslân | Bielorrusia - Беларусь | בלארוס | बेलारूस | Bjelorusija | Byelorisi | Fehéroroszország | Բելառուս | Belarus | Bielorusia | Hvíta-Rússland | Bielorussia | ベラルーシ | ბელარუსი | Беларусь | 벨라루스 | Belarussi | Ruthenia Alba | Wäissrussland | Wit-Rösland | Baltarusija | Baltkrievija | Белорусија | Беларус | बेलारूस | Belarus | Belarus | Wittrussland | Wit-Rusland | Kviterussland | Hviterussland | Bielorussia | Białoruś | Bielorrússia | Belarus | Белоруссия | बेलारूस | Bielorussia | Belorusija | Belarus | Bielorusko | Belorusija | Bjellorusia | Белорусија | Vitryssland | பெலாரஸ் | ประเทศเบลารุส | Belarus | Beyaz Rusya | بېلورۇسىيە | Білорусь | بیلاروس | Belarus | בעלאָרוסיע | 白俄罗斯 | Belarus