Alpy

Alpy jsou evropské velehory. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená vysoké horstvo.

Vznik

Počátek vzniku se datuje do doby kolem spodní křída, kdy se na dno geosynklinály, neboli mořské rozsedliny v oceánu Tethys usazovaly sedimenty. Ve třetihorách, asi před 40 až 60 miliony let vlivem natlačování Africké desky na Eurasijskou se začaly vrstvy usazenin vrásnit, tzv. alpínská orogeneze. Výrazné vyzdvihování probíhalo na přelomu třetihor a čtvrtohor. Dalším faktorem modelování pohoří bylo pleistocénní zalednění, po němž nám zbylo pouze něco kolem 3000 km² ledovců, četné kary a jezera (největší Bodamské)

Ledovce

Z ledovců největší je 24 km dlouhý Aletschský v Bernských Alpách. Intenzita zalednění během posledních staletí stagnuje. V 17. století sílila, v 18. a 19. století kulminovala na zhruba 4000 km² a od konce 19. století po současnost slábne.

Rozloha

Celé pohoří se táhne v šířce od 130 až 260 kilometrů v délce kolem 1200 kilometrů celkem přes sedm států od francouzské riviery až k Vídni a zaujímá rozlohu kolem 180000 km². Řeka Rýn na švýcarsko - rakouských a švýcarsko - lichtenštejnských hranicích a přibližná spojnice Lichtenštejnska s italským městem Como vytyčují hranici mezi dvěma základními podcelky: Západní a Východní Alpy.

Západní Alpy

Obecně lze říci, že hory Západních Alp jsou vyšší a mají strmější svahy. Mont Blanc na italsko - francouzských hranicích je se svými 4807 metry je nejvyšší vrchol Evropy (ale jen, nepočítáme-li Elbrus s 5642 metry).

Východní Alpy

Sněžná čára Východních Alp dosahuje 2800 metrů na severním a 2900 metrů na jižním svahu. V této části dosahují nejvyšších vrcholů Ötztaler Alpen (Wildspitze 3772 m n.m.) sahající k švýcarským a italským hranicím. Sem naštěstí zasáhl turistický boom o něco citlivěji, než v jiných oblastech, takže na ploše kolem 500 km² narazíme jen zřídka na známky lidské činnosti, například přehradní nádrž Gepatsch, několik sjezdovek a malé vesničky. Na západě jsou ohraničeny Innem a na východě údolím Ötztal. Za ním pak navazují Stubaier Alpen (Zuckerhütl 3507 m n. m.). V západní části jsou rovněž panenské, ale Brennerský průsmyk (1371 m n. m.), který je ohraničuje z východu dnes slouží jako dopravní tepna z Innsbrucku do italského Bolzana, čili ideální místo na využití svahů pro sportovní a rekreační účely. V tomto průsmyku vedla už v roce 1772 silnice, 1867 železnice a dnes dálnice A13. Dále na východ pokračují Zillertaler Alpen s kvalitními lyžařskými areály v okolí Mayrhofenu nebo na severním svahu hory Olperer (3476 metrů n. m.). Některé sjezdové tratě jsou až 12 km dlouhé.

Ve Vnějších Alpách se s místy věčného sněhu nesetkáváme. Na severovýchodě mezi řekami Inn, Rosanna a Lech se táhne v délce 40 kilometrů romantické horské pásmo Lechtaler Alpen s nejvyšší horou Parseierspitze (3036 m n. m.) nad městečkem Landeck. Horská silnice mezi Imstem a Elmenem překonává hřeben v sedle Hahntennjoch v nadmořské výšce 1905 metrů.

Turismus

Alpský turismus začal po „objevení“ Alp anglickými horolezci v předminulém století. Dnes jsou Alpy turisticky známým a oblíbeným místem od náročných sportů po rekreaci.

Častým jevem je skot volně se procházející po silnicích, vedoucích pastvinami, na kterých jezdí autobusy s turisty fotografujících a filmujících alpskou scenérii.

Podívejte se též na

Externí odkaz

NASA - Visible Earth

Evropa | Alpy

Gourt Home::Gourt :: Alpy