article

Afghánistán (Islámský stát Afghánistán; : De'Afghánistán islamí daulat , darijsky: Doulate eslámíje Afghánestán ) leží v jižní Asii. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s Uzbekistánem (137 km) a Tádžikistánem (1206 km), na severovýchodě s Čínou (76 km), na východě s Pákistánem (2430 km), na západě s Íránem (936 km) a na severozápadě s Turkmenistánem (744 km).

Historie


Ve 3. století se zde rozkládala říše Kušánů, v 6. století říše Hefthalitů. Od 7. století bylo území postupně připojováno k arabské říši. Koncem 14. století se stalo součástí říše Velkých Mughalů.

Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746, poté získali kontrolu nad Afghánistánem Britové a podrželi si ji až do roku 1919. Po krátké britsko-afghánské válce získala země za emíra Amanulláha plnou suverenitu.

Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu Abdalí, jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu Ahmada Šáha.

Od roku 1900 bylo sesazeno jedenáct vládců nedemokratickým způsobem. Poslední období stability v Afghánistánu bylo mezi lety 1933 a 1973, kdy v zemi vládl král Záhir Šáh. V roce 1973 ale Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978, kdy afghánská komunistická strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi.

V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů s cílem donutit sovětskou vládu k intervenci. 24. prosince 1979 SSSR intervenoval. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku a ztrátě asi 15 000 vojáků, zabitých mudžáhidy, trenovanými USA, Pákistánem a dalšími zahraničními vládami, se v roce 1989 SSSR stáhl.

Boje mezi skupinami mudžáhidů pokračovaly. Nejvážnější boje se odehrály v roce 1994, kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v Kábulu. Podporován Pákistánem vybudoval Tálibán nábožensko-politickou sílu a v roce 1996 převzal moc v zemi. Tálibán byl schopen ovládat 90 % země, nekontroloval jen území Severní aliance na severovýchodě. Tálibán se snažil o přísnou interpretaci islámského práva šaríja. Aliance Pákistánu s Tálibánem poskytovala útočiště islámským teroristům.

USA a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po teroristických útocích 11. září 2001 Tálibán. Na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci 2001 byl jmenován Hamíd Karzáí předsedou prozatimní vlády a v roce 2002 prezidentem.

Politika


Momentálně vede Afghánistán Hamíd Karzáí, který byl dosazen Bushovou vládou, aby vládl zemi po pádu Tálibánu. Karzáí vyhrál i nedávné volby. Jeho současná vláda je složená ze členů Severní Aliance a dalších regionálních a etnických skupin. Bývalý král Záhir Šáh se vrátil do země, ale nebyl jmenován králem a má jen omezené pravomoci.

Bonnskou dohodou byla ustanovena Afghánská ústavní komise, aby formulovala návrh ústavy. Vydání bylo plánováno na září 2003, ale uskutečněno až v prosinci 2003. Ústava vytvořila prezidentskou formu vlády s dvoukomorovým parlamentem; litera ústavy vychází z konzervativní interpretace islámského práva šaríja.

Vojenské jednotky a výzvědné služby z USA i jiných zemí jsou stále v zemi přítomny, některé, aby udržovaly mír, některé, aby zatýkaly zbytky Tálibánu a al-Kajdá. Mírové jednotky OSN jsou v Kábulu od prosince 2001. 11. srpna 2003 nad jenotkami převzalo kontrolu NATO. Většina území státu zůstává stále pod vládou místních vůdců.

9. srpna 2004 převzaly kontrolu nad mezindárodními jednotkami NATO Eurocorps.

9. října 2004 se konaly volby. Přes 10 milionů Afghánců se zaregistrovalo k volbám. Většina ze 17 oponentů Karzáího volby bojkotovala kvůli podvodům. Nezávislá komise našla důkazy podvodů, ale prohlásila, že neměly vliv na výsledek voleb. Karzáí vyhrál 55,4 %. Byl inaugurován prezidentem 7. prosince. Byly to první volby v zemi od roku 1969.

Administrativní rozdělení


Afghanistan provinces numbered.png Af-mapa.gif 34 provincií (velájat):

Přírodní podmínky


Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení.

Ekonomika


Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chov dobytka. Ekonomika velmi utřpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety 1998 a 2001 se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti Tálibánu mnoho farmářů začalo pěstovat na export místo na výživu domácího obyvatelstva, např. mák na výrobu opia.

Obyvatelstvo


Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou Paštunové, další nejpočetnější jsou Tádžikové, Uzbekové a Hazárové. Mezi další skupiny patří například Ajmakové a Turkmenové. Mezi nejdůležitější jazyky patří paštunština a perština (darijština). Další jsou uzbečtina a turkmenština. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou muslimové.

Velká města: Kábul (1 400 000), Kandahár (225 000), Herát (170 000), Mazáre Šaríf (118 000)

Kultura


Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno. Dvě slavné sochy Buddhy byly zničeny Tálibánem, protože byly označeny za symbol jiného náboženství.

Afghánci jsou známí jezdci na koních.

Než se k moci dostal Tálibán byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby. Kábul poloviny 20. století byl přirovnávan k Vídni 18. a 19. století.

Vzdělání


V létě 2003 bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno sovětskou okupací a občanskou válkou. Jenom polovina škol měla čistou vodu. Za vlády Tálibánu nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec.

Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce 2003 přihlásilo do školy, což je asi nejvíc v historii země. Vzdělání je dostupně pro obě pohlaví.

Gramotnost je 36 %.

Podívejte se také na


Afghánistán | Vnitrozemské státy | Státy Asie

Afghanistan | Afghanistan | Afganistán | أفغانستان | Afganistán | Əfqanıstan | Афганистан | Afganistan | Afganistan | Afghanistan | Afghanistan | Afghanistan | އައްފާނިސްތާން | Αφγανιστάν | Afghanistan | Afganio | Afganistán | Afganistan | Afganistan | افغانستان | Afganistan | Afghanistan | Afghanistan | Afganistan | An Afganastáin | Afghanistan | Afganistán - افغانستان | અફઘાનિસ્તાન | אפגניסטן | अफ़्ग़ानिस्तान | Afganistan | Afganistan | Afganisztán | Afghanistan | Afganistan | Afganistan | Afganistan | Afghanistan | アフガニスタン | ავღანეთი | 아프가니스탄 | Efxanistan | Afghanistan | Afgania | Afghanistan | Afganistan | Afganistanas | Afganistāna | അഫ്ഗാനിസ്ഥാന്‍ | Афганистан | Afghanistan | Afganistan | Afghanistan | Afghanistan | Afghanistan | Afghanistan | Afganistan | Афгъанистан | Afganistan | افغانستان | Afeganistão | Afganistan | Афганистан | अफगानस्थान | Afganistàn | Afghanistan | Afghanistan | Afganistan | Afganistan | Afganistani | Авганистан | Afghanistan | ஆப்கானிஸ்தான் | Afeganistaun | Афғонистон | ประเทศอัฟกานิสถาน | Owganystan | Afghanistan | Afganistan | Афганистан | ظافغانعستان | Афганістан | Afg`oniston | Afghanistan | 阿富汗 | Afghanistan

 

This article is licensed under the GNU Free Documentation License. It uses material from the "Afghánistán".

Home Pageartsbusinesscomputersgameshealthhospitalshomekids & teensnewsphysiciansrecreationreferenceregionalscienceshoppingsocietysportsworld