Černá Hora

Černá Hora (: Црна Гора, Crna Gora) je republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře. Má rozlohu 13 812 km² a čítá 616 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je relativně nevelká Podgorica.

Historie

Středověk

Území Černé Hory bylo osídleno v ranných dobách po přelomu letopočtu Ilyry, ti však byli po stěhování národů vytlačeni Slovany na jih, do dnešní Albánie. V 10. století tu existovalo knížectví Zeta a jeho vláda trvala dalších několik století, než je v patnáctém dobyli Turci. Část obyvatel Zety se s tím nesmířila, uprchla do nepřístupných horských oblastí, kde založila samotný stát Černá Hora, nezávislý na Osmanské říši. Izolace od okolního světa tak státeček sice ochránila, na druhou stranu však brzdila jakýkoliv společenský a technický pokrok.

Moderní dějiny

Až do roku 1852 tu vládli pravoslavní metropolité, po tomto roce se země stala světským knížectvím; roku 1910 pak již královstvím. Narozdíl od ostatních balkánských zemí, které podlehly islamizaci, Černá Hora žádnými většími změnami v náboženském složení neprošla. Účastnila se rovněž i První světové války, na straně Srbska (Dohody).

Od roku 1918 se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; při reformě Jugoslávie byla dokonce načas zrušena; spojena s Hercegovinou a Kosovem v Zetskou bánovinu, tento stav vydržel až do druhé světové války.

Opět ji vedení země obnovilo již jako součást socialistické federace roku 1946. Hlavní město se přesunulo z dvacetitisícového Cetinje do Podgorici, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenováno na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo v velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.

Jako ta chudší z zemí federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od těch bohatších; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Bělehradu narozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala mu věrná, nezapletla se do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem však ale musela nést jeho břemena, jako například embarga či ekonomické krize, což ještě snížilo již tak nízkou životní úroveň.

Během celých 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě více autonomie vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora, o další tři řoky později již plnou nezávislost.

Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvávání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4 % voličů vyslovilo pro samostatnost země.

Dne 3. června 2006 ve 20:34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora. Jedná se tak o formální vyhlášení nezávislosti dle mezinárodního práva.

Přírodní podmínky

Černá Hora leží v podnebném pásu středomořského typu. V Černé Hoře neteče žádná velká řeka, přesto tam nějaké slušné jsou: Zeta, Morača, Komarnica, Lim, Tara, Ceotina, ale hlavně je tu velké Skadarské jezero. Jinak je Černá Hora velmi horantý stát(ma to v názvu). Nejvyšší vrcholky mívají kolem 2500 m. Černá Hora má poměrně slušnou ochranu přírody. Vyskytují se zde 4 národní parky: Lovćen (ten je považován i za prapůvodní Černou Horu), Biogradska gora, Skadarské jezero a Durmitor.

Turismus

V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj.

Viz také

Referendum o nezávislosti Černé Hory

Externí odkazy

Stránky vlády (srbsky)
Stránka věnovaná národním parkům Černé Hory (srbsky)
http://www.montenegro.com/index-en.shtml Turisticky zaměřená stránka (anglicky)

Státy Evropy | Nástupnické státy Jugoslávie | Černá Hora