Čas

Related Topics:
Časopisy_a_e-ziny

Prague - Astronomical Clock Detail 1.JPG]] Pokusy o pochopení času byly po dlouhou dobu především doménou filozofů a vědců. Na smysl času existuje množství silně odlišných náhledů a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici s výjimkou definice fyzikální jakožto „neprostorového lineárního kontinua, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí.“

Z pohledu speciální teorie relativity je čas jen jednou z dimenzí čtyřrozměrného časoprostoru, která se od ostatních tří dimenzí prostorových liší pouze z hlediska lidského pozorovatele.

Čas měříme hodinami. Měřením času se také zabývají hlavně vědci a technici a v minulosti představovalo prvotní motivaci v astronomii. Čas má také značnou sociální důležitost, ekonomickou („čas jsou peníze“) a rovněž osobní hodnotu, uvědomíme-li si jeho omezené množství v průběhu každého dne našich životů. Čas byl vždy důležité téma pro spisovatele, umělce a filosofy. Jednotky času odpovídají délce trvání událostí a intervalů mezi nimi. Pravidelně se opakující události a objekty se zjevně pravidelným pohybem dlouho sloužily jako standardy pro jednotky času – mezi takové očividně pravidelné jevy patří pohyb Slunce po obloze, fáze Měsíce a kmit kyvadla.

Měření času

Principy

O měření času se lidé pokoušejí již tisíciletí. Postupně se využívalo mnoho různých principů, jak čas měřit. K prvnotnímu měření času se zřejmě využíval přirozený pohyb Slunce, hvězd a Měsíce po obloze. Nejznámějším přístrojem využívající těchto jevů jsou sluneční hodiny. Později se pro přesnější měření využívaly například přesýpací hodiny, ať už se v nich přesýpal písek, nebo třeba přelévala voda.

Ve 12. století se objevily první mechanické hodiny. Ty byly poháněny nejprve vodou, ale na přelomu 13. a 14. století se začalo pro pohon hodin využívat klesající závaží. Roku 1657 Galileo Galilei přišel na myšlenku pohánět hodiny kyvadlem, ale tento objev je přisuzován obvykle až Christiaanu Huygensovi. Roku 1670 anglický hodinář William Clement vynalezl nepokoj, který se hodil i do velmi malých hodinek. Později byly mechanické hodiny zmenšovány až do té míry, že se snadno přenášely a dokonce se mohly začít nosit na zápěstí.

Ve 20. století došlo k výraznému technickému rozvoji. Byly vynalezeny atomové hodiny, využívajících pravidelných kmitů vznikajících při přechodu z jednoho stavu atomu do druhého. Dalším objevem využitelným pro měření času bylo kmitání piezoelektrického krystalu. Způsob měření založené na tomto jevu se stal zřejmě nejrozšířenějším pro svou velkou přesnost, nízké náklady a jednoduché propojení s elektronickýmí obvody.

Poznámka

Tato stránka byla podle údajů ze serveru Wikipedie načtena . . ve UTC.

Čas jako fyzikální veličina

Čas je fyzikální veličina, která vyjadřuje dobu trvání děje.

Symbol veličiny: t (angl. time, lat. tempus)

Základní jednotka: sekunda, značka s (výraz vteřina lze používat v běžném jazyce nebo geometrii, kde označuje jednotku úhlu, nikoliv ve fyzice).

Další používané jednotky: rok, měsíc, týden, den, hodina h, minuta min, milisekunda ms

Podívejte se také na

Externí odkazy

Vše o času

Aktuální středoevropský čas (atomové hodiny)